Po Vánocích je potřeba naordinovat pořádný odpočinek, proto jsme se rozhodli na chvíli vypadnout z mrazivých dnů v naší kotlině a trochu se ohřát na ostrově věčného jara - na Madeiře.
Po příletu na Letiště Cristiana Ronalda jsme jen stihli vyzvednout si auto a přesunout se na hotel ve Funchalu, kde jsme strávili jen první noc (a ještě si trochu užili všudypřítomné vánoční výzdoby).
Den první - 8. ledna 2024
První den vyrážíme na túru (cca 8 km) na poloostrov Ponta de São Lourenço. Jelikož jsme si trochu pospali, máme strach z davů turistů, kteří už budou na místě. Opak je ale pravdou, i v deset hodin pohodlně parkujeme na poloprázdném parkovišti a vydáváme se na pohodovou túru až na samý konec poloostrova. Posledních pár set metrů vede do strmého kopce, nicméně zbytek cesty je opravdu příjemný a my si tak užíváme příjemných teplot na pobřeží Atlantského oceánu.
Po výšlapu, který nám pohodovým tempem trval asi 2,5 hodiny, směřujeme ještě do městečka Santana s typickými madeirskými domky casas de colmo.
Den druhý - 9. ledna 2024
Úterý začínáme v přístavu města Vila da Calheta, jelikož nás čeká vyjížďka na moře na pozorování velryb a delfínů. Máme štěstí - po půl hodině plavby narážíme na kulohlavce a po dalším "pátrání" i na skupinu delfínů. Společnost H2O Madeira, kterou jsme si pro tuto aktivitu vybrali, mohu jen doporučit (https://www.h2omadeira.com). Dokonce nám kvůli počasí přesunuli termín, abychom o tento skvělý zážitek nepřišli.
Následně pokračujeme směrem na západ - zastavujeme se u majáku Ponta do Pargo (nejzápadnější bod Madeiry). Chvíli se kocháme pohledy na vlny narážející do rozeklaného pobřeží několik set metrů pod námi.
Klikatými cestami pokračujeme dále, tentokrát k lanovce Achadas da Cruz. Tato kabinková lanovka nás sveze cca o 400 metrů níže, na pobřeží oceánu. Jedná se o jednu z nejstrmějších lanovek v Evropě, která vede kolem téměř kolmého útesu. Na samotném pobřeží pak vede krátká cesta kolem několika domečků místních farmářů, kvůli kterým byla lanovka zejména vybudována.
Poslední zastávkou na naší úterní cestě je městečko Porto Moniz, známe především svými přírodními bazény. Na koupání ale nemáme ani pomyšlení (kvůli dešti) a navíc není kvůli rozbouřenému moři ani možné.
Den třetí - 10. ledna 2024
Ve středu se chystáme na místo, na které se já těším asi nejvíce - vavřínový les Fanal. Viděl jsem totiž spoustu skvělých fotek z tohoto lesa - stromy skryté v mlze působí opravdu mysticky. Po našem příjezdu je však jasné, že podobnou fotku dnes nezískám - je krásně jasno.
Dorazíme sem však brzy ráno, a i proto má les své nezapomenutelné kouzlo. Pár turistů, první paprsky prodírající se starými stromy, ticho - no prostě ráj na zemi.
Do lesa se vydám ještě jedno odpoledne ke konci pobytu. Ani přes hustou mlhu u pobřeží však nemám štěstí, les mě přivítá jen hustým deštěm. Nevadí, i tak se vryje do mé paměti jako jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem kdy byl.
Zbytek dne trávíme cestou kolem pobřeží a zastávkami ve městě Seixal a vyhlídce Cabo Girão. Chtěli jsme se zastavit i v horách s vyhlídkou na město Curral das Freiras (údolí jeptišek), už cestou je nám však jasné, že žádné výhledy se dnes na tomto místě konat nebudou - ač na úrovni moře je krásně, hory halí opět hustá mlha (nemohlo ji být trochu ráno?).
Den čtvrtý - 11. ledna 2024
Na čtvrtek plánujeme poslední delší túru, jelikož se má zhoršit počasí. Jako cíl naší cesty volíme jednu z nejznámějších turistických tras na Madeiře - Levada das 25 fontes (Levada 25 pramenů). Levády jsou zavlažovací kanály, kterými je celá Madeira protkaná. Tyto kanály vznikly kvůli směřování vody do všech částí ostrova, jelikož většina vody (která naprší v horách) by zmizela kvůli geologickým vrstvám (sopečný původ) a sklonu pouze na severu ostrova.
Cílem naší cesty byl vodopád stejnojmenný vodopád. Až na prudký kopec vedoucí k parkovišti byla cesta pohodová. A i když na vrcholcích vál silný vítr, v údolí bylo velmi příjemně (cestu jsme začali v péřovkách, u kterých jsme ani nevěřili, že je dokážeme využít).
Po cestě zpět na ubytování se ještě stavujeme na vyhlídce Vereda Dos Balcões (pohodová procházka po rovině, největší problém nám dělalo zaparkovat :)).
Pátek, sobota a neděle
Na poslední tři dny našeho pobytu hlásí předpověď horší počasí s deštěm a mlhami. I tak se však vždy na chvíli vyčasí a my tak stihneme navštívit ještě město Ponta do Sol, banánovou farmu nebo právě ještě jednou les Fanal (bez mlhy, ale s pořádným deštěm :)).
A ačkoliv je letiště na Madeiře zařazeno mezi ty s nejtěžším přistáním, my máme štěstí a náš let tam i zpět je bez zpoždění. Někteří však takové štěstí neměli - viz https://zdopravy.cz/misto-tri-hodin-tri-dny-bezny-let-na-madieru-se-zmenil-v-nekoncici-60hodinove-martyrium-190979/ (počasí 15. ledna opravdu nestálo za nic).
Madeira je skvělé místo na pohodovou dovolenou, kde si každý přijde na své. Jediné, na co jsme si museli chvíli zvykat, byla jízda autem po úzkých a klikatých cestách. Klidně bych se nebál říct, že jsme jezdili jen na dva převodové stupně - 2 v kopcích a 5 na rychlostních silnicích.
Fotky z analogu
(Kodak Gold 200, Kodak Ultramax 400, Ilford XP2 Super 400, Kentmere 400)
