Den pátý (7.7.) a šestý (8.7.)
Na středu a čtvrtek slibovala předpověď hustý déšť a tak jsme si dopředu nic neplánovali. Měly to být dny odpočinku - ze kterého se nakonec vyklubal odpočinek aktivní.
Ve středu se mraky na chvíli protrhaly až odpoledne, takže jsme využili možnosti túry v okolí našeho ubytování, tedy v okolí města Randa. Nad vesnicí vede turistická cesta, kde se nachází třetí nejdelší visutý most pro pěší na světě, což nám nemohlo uniknout.
Nazouváme tedy pohorky a vyrážíme. Odpočinek rychle bere za své, jelikož první půlka cesty vede jen do kopce - a to ne zrovna mírného. Jakmile se ale vydrápeme téměř k cíli, čeká na nás odměna. Kousek od turistického chodníku se pase dvojice kozorožců a zdá se, že jim turisti nevadí. Máme jedinečnou možnost obdivovat tato krásná zvířata tam, kde jsou doma.
Za rohem na nás ale čeká další dobrodružství - tedy samotný most Charles Kuonen. Chvíli nám trvá udělat první krok, nakonec se ale odhodláme. Most má na délku téměř půl kilometru a v nejvyšším bodě se tyčí 85 metrů nad zemí. Obdivuhodné, co člověk dokáže postavit i v těchto podmínkách - navíc, když stavba trvala pouhých 10 týdnů.
Ve čtvrtek vyrážíme pro změnu dopoledne a dobře děláme. Po obědě začně lít jak z konve a až do pozdních nočních hodin nepřestane.
Naším cílem je nyní lázeňské město Leukerbad. Koupat se ale v plánu nemáme, tedy ne dobrovolně. Pár hodin bez deště využíváme k procházce místní soutěskou a po okolních pastvinách. Pár zvědavých krav se s námi vydalo tak daleko, až jsme si chvíli mysleli, že se k nám vecpou až do auta.
