Pondělí 8.7.2024
Už ani nevím, kdy nás napadlo, že vyrazíme na Faerské ostrovy. Nicméně tím, jak se stávají stále dostupnější turistickou destinací, předpokládám, že mě zaujaly v nějakém článku nebo příspěvku. Jelikož se létá jen z pár letišť v Evropě, spojili jsme tedy let na Faerské ostrovy s týdnem stráveným v Belgii a Francii a jako odletové letiště si zvolili Paříž. Let z francouzského hlavního města trvá cca dvě a půl hodiny a my tedy v pondělí 8.7.2024 po třetí hodině dosedáme na jednu z nejkratších ranvejí v Evropě. Už výhledy z letadla při přistávání jsou fascinující. Na letišti nás čeká zaparkované auto, které máme půjčené přes Airbnb. Jde o VW California, ve kterém budeme týden spát a objevovat krásy ostrovů. Jediná věc, která je na tomto autě negativní, je skutečnost, že bychom ho chtěli také :)
Po cestě z letiště se zastavujeme na kopec Trælanípa s výhledem na jezero Sørvágsvatn. Zde se poprvé setkáváme s faerskou zvlášností - tedy tím, že přístupy na některé pozemky jsou zpoplatněny a za túru je tak potřeba uhradit poplatek (v tomto případě 200 DK). Pravděpodobně tím, že se zde zastavujeme později odpoledne, máme skoro celou trasu pro sebe a potkáváme jen pár dalších turistů. Ač to neplánujeme, celou dobu nakonec strávíme v kempu ve městě Vestmanna. Musím říct, že se jedná asi o jeden z nejlepších kempů, kde jsme kdy byli.
Úterý 9.7.2024
V úterý vyrážíme brzy ráno do vesnice Saksun. Na břehu laguny stojí pár domů s typickou střechou, která je porostlá trávou. A rozhodně se nejedná o jediné místo, kde takovéto domy stojí. Někde to nařizují předpisy (ostrov Mykines), jinde tuto "technologii" používají kvůli jejím pozitivům. Travnatá střecha je těžká, odolá tedy silnému větru, který není na Faerských ostrovech nijak neobvyklý a poskytují také skvělou tepelnou izolaci. Z vesnice Saksun vede přes hory cesta až do další vesnice Tjørnuvík. Cestu volí jen dalších pár turistů, takže kombinace s brzkým příjezdem má za následek to, že jsme zde téměř sami. Což je jeden z důvodů, proč na Faerské ostrovy jet. Ačkoliv jsou ostrovy stále oblíbenější, spousta turistů navštíví jen nejznámější a snadno dostupná místa. A tak se často stane, že pokud vstanete brzy nebo nebo zvolíte méně profláknuté, ale stále nádherné trasy, budete široko daleko sami.
Po trase ujdeme asi 7 km z vesnice a zpět a pokračujeme do blízkého městečka Eiði. Z okraje města vede trasa k útesu Eiðiskollur (celkem 5 km tam i zpět). K útesu Eiðiskollur dorážíme po asi půl hodině stoupání do příkrého kopce a zjišťujeme, že jsme tu úplně sami. Strmé stěny padající přímo do oceánu jsou fascinující a ticho kolem dodává místu magickou atmosféru. Rozhoduji se poprvé vyzkoušet dron a s trochou nervozity ho vznáším nad útesy. Pohled z ptačí perspektivy na dramatické útesy a moře pod námi je dechberoucí. Pak už se jen vracíme do kempu a těšíme se na další den.
Středa 10.7.2024
Ve středu 10.7. vyrážíme lodí na ostrov Mykines, známý svou izolací a koloniemi papuchalků. Po připlutí se ocitáme v malé vesnici s několika domy, které působí, jako by se zde zastavil čas. Pohyb po ostrově je možný jen s průvodcem, a tak po delším čekání a rozdělení do skupin konečně vyrážíme na obhlídku. Bohužel máme na prohlídku ostrova asi o hodinu méně, než jiné skupiny. Smysl čekání v bývalé škole nám uniká - všichni průvodci byli na místě hned a stejně jsme museli přes hodinu čekat. Jakmile vyrazíme, průvodkyně nám vypráví o historii ostrova a jeho obyvatel, zatímco stoupáme na vyhlídkový bod nad vesnicí. Tam, uprostřed zelených pastvin a strmých útesů, máme jedinečnou příležitost pozorovat papuchalky, jak hnízdí a poletují nad mořem. Oklikou se vracíme zpět do vesnice, kde si dáváme "oběd" v podobě banánového chlebíku a kolem druhé hodiny nasedáme loď a vracíme se zpět.
Odpoledne se ještě zastavujeme u ikonického vodopádu Múlafossur, který padá přímo z útesů do moře a jedním z nejznámějších míst na Faerských ostrovech.
Čtvrtek 11.7.2024
Čtvrteční ráno začínáme na túře Gongutúrur, známé také jako Hvítahamar Trailhead, která vede do hor nad vesnicí Gjógv. Výstup trvá zhruba hodinu a odměnou jsou dechberoucí výhledy. Z vrcholu vidíme nejen dramatické svahy a zelené pastviny, ale také okolní ostrovy, které se majestátně tyčí z moře. Klid a krása tohoto místa nás dokonale vtahují do místní přírody. Po návratu z túry míříme do vesnice Gjógv, která je známá svým přírodním přístavem skrytým mezi skalními stěnami a typickou faerskou atmosférou. Procházíme se po okolí a plánujeme další kratší trasu. Značení na stezkách je ale nejasné, což v nás vyvolává obavy, abychom nesešli na soukromé pozemky - což je častý problém na Faerských ostrovech, kde téměř veškerá půda patří místním.
Odpoledne nás čeká výšlap na Klakkur, vrchol tyčící se nad městem Klaksvík. Počasí nám přeje - i přes zataženou oblohu a silný vítr neprší, což dělá přibližně dvouhodinový okruh příjemným. Z vrcholu Klakkur se nám otevírají úchvatné výhledy na okolní fjordy a ostrůvky. Ticho je narušeno jen zvuky větru, a my si tak opět uvědomujeme, jak jedinečné a syrové Faerské ostrovy jsou. Po cestě se zastavujeme v obchodě Snældan, který je proslulý ručně vyráběnými faerskými svetry. Bez tohoto suvenýru nemůžeme odjet, a tak si každý koupíme jeden kousek, který bude nejen krásnou vzpomínkou na naši cestu, ale také nepostradatelnou vrstvou do chladného (nejen) faerského počasí.
Pátek 12.7.2024
V pátek 12.7. se vydáváme na nejvzdálenější místo z našeho kempu - vrchol Villingadalsfjall. Na místo dorazíme brzy ráno, kdy stezka ještě zeje prázdnotou a nikdo nevybírá vstupné. Při zpáteční cestě už však u brány stojí jeden z místních a požaduje (vcelku vysoký) poplatek za vstup na pozemek, což je ale na Faerských ostrovech je to běžná praxe. Tato túra se ukazuje jako nejtěžší z celého týdne, a to nejen kvůli prudkému převýšení - přibližně 800 metrů na 2,5 kilometrech - ale také kvůli náročnému terénu. Cesta vede po sypkém povrchu z malých kamínků, písku a hlíny, což výstup značně ztěžuje. Navíc fouká silný vítr. Na vrcholu nás přivítají husté mraky, které zakrývají většinu výhledů. Občas se ale mezi mraky ukáže okolní krajina a pohled na vrcholky hor či fjordy v dálce alespoň na chvíli odhalí krásu tohoto místa. Kvůli silnému větru nahoře nezůstáváme dlouho. Navíc nám je jasné, že cesta dolů bude ještě o dost horší než nahoru. Každý krok vyžaduje opatrnost, abychom neuklouzli. Přes všechny tyto obtíže je výstup na Villingadalsfjall silným zážitkem, který nám připomíná syrovou a nekompromisní přirodu Faerských ostrovů.
Po návratu z túry se zastavujeme ve vesnici Viðareiði, kde navštěvujeme krásný malý kostel, který působí klidně a harmonicky v dramatické krajině. Další zastávkou na cestě zpět je město Klaksvík, kde si dopřáváme zasloužený odpočinek u kávy a teplé polévky. Po náročném dni nám toto zastavení dodává energii, než se vrátíme zpět do kempu.
Sobota 13.7.2024
V sobotu ráno vyrážíme znovu do vesnice Tjørnuvík, kam jsme se během týdne už jednou pokoušeli dostat, ale nenašli jsme místo k zaparkování. Vesnice je malá a parkovacích možností je zde velmi málo. Tentokrát přijíždíme brzy ráno a máme štěstí - můžeme si tak konečně prohlédnout tuto krásnou vesničku s typickými domy, lagunou a výhledem na skalní útvary Risin a Kellingin v dálce. Odpoledne věnujeme poslednímu výletu do faerských hor a rozhodujeme se pro pohodovou (ale téměř neznačenou) trasu nad vesnicí Hvalvík. Jakmile vystoupáme do kopců, jsme zde úplně sami. Široko daleko není vidět živá duše, jen nekonečné zelené svahy, dramatické útesy, občasný zvuk větru a zpět ptáků. Je to přesně ten klid a propojení s přírodou, které jsme si při cestě na Faerské ostrovy představovali.
Neděle 14.7.2024
V neděli ráno balíme a uklízíme auto, které nám celý týden sloužilo jako domov. Poté přejíždíme do hlavního města Tórshavn. Město projdeme během chvíle - malebné uličky, přístav a historický parlament Tinganes, nás ale zaujmou svou poklidnou atmosférou.
Odpoledne se ubytováváme v hotelu a užíváme si zasloužený odpočinek po týdnu stráveném na cestách a v přírodě. Večer pak vyrážíme na první pořádné teplé jídlo po celém týdnu. V pondělí ráno nás čeká poslední etapa naší cesty. Taxíkem se přesouváme na letiště, odkud letíme zpět do Paříže. Tímto se náš týdenní výlet na Faerské ostrovy uzavírá - s sebou si odvážíme nejen nádherné zážitky z divoké přírody, ale i klid, který nás bude ještě dlouho provázet.
Analogové fotografie
